Ucelená rehabilitace

Rehabilitace je (dle definice OSN) proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, poškozeným úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí a poskytnout jim prostředky pro změnu jejich života k dosažení vyšší úrovně nezávislosti. Rehabilitace může zahrnovat opatření pro zajištění a obnovu funkcí nebo opatření kompenzující ztrátu nebo absenci funkce nebo funkční omezení.

Ucelenost v rehabilitaci znamená především včasnost, provázanost jednotlivých oblastí rehabilitace (léčebné, sociální, pedagogické a pracovní) a také komplexnost. Cílem ucelené rehabilitace je co nejrychlejší a nejširší zapojení osob se zdravotním postižením, poškozených úrazem, nemocí, nebo vrozenou vadou, do všech obvyklých společenských aktivit s maximálním důrazem na jejich úspěšné pracovní začlenění.

Základním obsahem ucelené rehabilitace musí být co nejvíce minimalizovat důsledky trvalého nebo dlouhodobého zdravotního postižení.

Léčebná rehabilitace je soubor včasných diagnostických a terapeutických opatření směřujících k optimální zejména fyzické funkci organismu.

Do léčebné rehabilitace vstupují pacienti, kteří mají poruchu určitého orgánu, či pohybového ústrojí vedoucí k následnému snížení aktivity. Nejčastěji je zajišťována zdravotnickými zařízeními, a to při hospitalizaci, ambulantně nebo v denním stacionáři.

Pedagogická rehabilitace je proces, jehož cílem je dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělání lidí se zdravotním postižením, podpořit tak jejich samostatnost a aktivní zapojení do všech obvyklých aktivit společenského života.

Pedagogická rehabilitace má pomoci člověku dosáhnout k samostatnému rozhodování a v důsledku toho i k plnohodnotnému společenskému a pracovnímu uplatnění.

Je souborem specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti lidí se zdravotním postižením pomocí rozvoje jejich schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonů běžných a pro samostatný život nezbytných činností. Předchází ohrožení způsobenému sociálním vyloučením. V duchu sociální rehabilitace se člověk musí naučit se svým postižením žít, přijmout je jako výzvu či úkol. Sociální rehabilitace se prolíná s ostatními složkami ucelené rehabilitace, liší se tím, že má permanentní charakter, čili je celoživotním procesem.

Sociální rehabilitace se poskytuje formou pobytových, terénních a ambulantních služeb.

Pracovní rehabilitace je soustavná podpora poskytovaná osobám se změněnou pracovní schopností směřující k získání a udržení zaměstnání. Nejedná se tedy pouze o pracovní přípravu, získání kvalifikace (odpovídajících vědomostí, dovedností a návyků), ale i o obnovení pracovního potenciálu.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu a změnu povolání, teoretickou a praktickou přípravu na zaměstnání, vytváření vhodných podmínek a pracovních příležitostí a zprostředkování nabídky zaměstnání.

Možnosti trávení volného času.